Z Prambananu jsme odjeli do Yogykarty. Je to tak blizko, ze tam jezdi MHD, takze pekny klimatizovany autobus a zadne hadani o cene. Mesto je to nezvykle. Cela ctvrt, kde bydlime, je prolezla belochy. Az do ted jsme tu sotva potkali bilou kuzi, nepocitam-li Bromo, ale tam take byli jen od vecera do pul desate rano, kdy vsichni odjeli. Ted jsme teprv poznali, kde jsou vlastne zalezli.
A jelikoz je to tu velkomesto a maji tu cizineckou policii, hned jsme tam zajeli nechat si prodlouzit vizum. Desne nas prekvapilo, ze jsme se bez obstrukci dostali hned k tomu spravnemu okenku. Ale pak vse uvedli na pravou miru a zacali nas posilat od certa k dablu. Nicmene nebylo to nemozne a ted cekame na snad uspesne vyrizeni. Za ctyri dny to ma byt.
Dneska jsme vyrazili na obhlidku mesta. Maji tu jen jednu vec - sultanuv palac. Tak jsme tam sli. Pred palacem nas odchytil nejaky pruvodce a vysvetlil, ze palac je dnes zavren. Nic za tu informaci nechtel a nikam nas netahnul, aby z nas mel penize. To nas prekvapilo. O to vic nas pak prekvapilo jeste to, ze jsme zjistili, ze palac zavreny neni. Co z toho mel, ze nas vodil za nos?
Palac je muzeem harampadi a krom toho sestava z velkych mistnosti bez sten. Takove altanky. To meli pro prijimani hostu, poslouchani muziky a vubec na vsechno. Pozoruhodne je to, ale okouka se. Dva nam uz stacily, dalsi vyhledavat nebudeme.
Udelalo se pekne a je strasne vedro. Pres den 39, vecer 31 stupnu. Des bes.
Obcas delame experimenty s jidlem. Napriklad dneska jsem si na trhu koupil neco, co vypadalo jako turecky med. Ale sladke to nebylo. Buraky v tom byly, to jo, ale misto toho bileho cukru byly spojene bilou plisni. V hotelu nam prozradili, ze se to neji jen tak, ale vari. To vysvetlilo, proc nam to ani jednomu moc nejelo.
středa 4. května 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat