Od posledního zápisu se toho mnoho nestalo. Pořád se jen válím doma. Dojel jsem si pro žehličku - byl to příjemný tříhodinový výlet. Problém s místním místopisem je v tom, že pod město spadá i jeho široké okolí. Takže když jsem žehličku kupoval, přečetl jsem si že prodejce bydlí v Lower Hutt, městě vzdáleném asi 15 km, podle toho kde se ve Wellingtonu začíná. Jenže žehlička se ve skutečnosti nacházela na opačném konci města, takže jsem to tam měl dvakrát dál.
Ve čtvrtek jsem se šéfem dojel pro stůl. V pátek jsem byl u druhého šéfa měnit olej v autě. Měl nářadí, já ne. Byla to docela zábava, kupodivu. Zas jsem se naučil něco nového. Například to, že když se bojím žhavého oleje tekoucího mi po ruce po odšroubování výpusti a když upustím šroub výpusti do lavoru kam ten olej teče, skončí pod deseticentimetrovou vrstvou horkého oleje černého jak smola a najít a vylovit ho není úplně jednoduché.
O víkendu jsem chtěl na čundr, ale nakonec jsem zůstal doma a četl si. V neděli jsem pak vyrazil pro postel. Vešla se dovnitř do kufru, ale nešly dovřít dveře a cestou jsem ztratil jednu tyč. Naštěstí není nutně potřeba, navíc ji původní majitelé druhý den našli na silnici, notně odřenou. Tak se pro ni stavím o víkendu. Tenhle týden jsem byl zase nakupovat - tentokrát autem. Utratil jsem tisíce. A včera jsem si dojel pro skříňku se šuplíky. Nebyla to příjemná cesta. V noci, za deště, úzkými silnicemi, místy kdy jsem nikdy nebyl a s volantem a řadící pákou na špatné straně. Měl jsem toho docela plné kecky. Budu si muset na takovéhle zhoršené podmínky dát pozor. Teď mi co se nábytku týče chybí už jen kuchyňský stůl.
A ten už mi taky nechybí, pořídil jsem si ho včera v noci. Spolu s přímotopem. Toliko k nábytku.
čtvrtek 29. dubna 2010
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat