Nedělní procházka

Tak z celodeňáku byla nakonec jen odpolední procházka - trochu jsem si pospal. Vyrazil jsem na kopec s vysílačem, nejvyšší z okolí, a z něj hodlal udělat hřebenovku po něčem co se později ukázalo býti centrálním hřbetem poloostrova. Hned ze začátku se ukázalo, jak je výhodné mít mapu. Vylezl jsem na kopec a zjistil, že to není on. A že budu muset zas dolů, páč tam žádný hřeben na ten můj kýžený vrcholek nevedl. Dalším klackem pod nohy byla zavřená cesta na vrchol, kterou jsem trefil jako první. To bych asi měl trochu rozvést. Tady to totiž nefunguje jako v Čechách, že by člověk přišel na náves, našel rozcestník a vybral si, po které značce půjde. Tady, pokud není po ruce dobrá mapa - a ta v mém případě po ruce není - tak lesní cesty zůstávají skryty, dokud k nim člověk nepřijde a neřekne si "Hele, cesta, ta by možná mohla vést tam kam chci." Se silnicemi to funguje trochu podobně, mám mapu většiny města, ale rozhodně ne celého - a i na zmapovaných místech dává velký prostor fantazii. Celkem ale funguje ptát se domorodců, kupodivu mi radí dobře.

Hřebenovka byla naprosto úchvatná. Málem jsem zavařil foťák. Ale nějak mě zmohla, asi bych měl vážně začít zase sportovat. Taky z ní trochu bolí záda - krapet tam fouká do boku, tak jsem se cítil jako bych celou dobu nesl v jedné ruce tašku. Koukal jsem, že by mělo jít jít i podél vody, tedy o další hřeben, dá-li se tomu tak říkat, dál - to si asi nechám na příští víkend. Ale mám pocit, že to už bude spíš na dva dny.

Od začátku jsem tušil, že s tou zelenou travou to bude nějaký podfuk, že tak zelená jako ve filmech ze Zélandu tu určitě není, že ji pro filmy přibarvují. Teď v tom mám skoro jistotu - vypadá tu zažloutle, jako všude jinde.

Došly mi potraviny. Zvažoval jsem, zda dokupovat a co, když se budu stěhovat a budu to tedy muset poponášet, ale rozhodl jsem se že se nebudu odbývat a že koupím vše čeho mi třeba krom vajíček. Akorát máslo jsem tentokrát koupil solené, měli ho ve slevě, tak jsem si řekl že vyzkouším, zda si zvyknu. Když to tady jí každý, tak to přeci nebude nic nedobrého. Navíc mám zprávy o tom, že i na octové brambůrky se dá zvyknout. No, nezvyknu-li si, budu mít půl kila pěkně hnusnýho másla. Ale jelikož k němu mám zatím stejně jen samé slané věci, tak to vidím spíš pozitivně. A Krom toho jsem zainvestoval do jogurtu. Taky kilový, tady mají kilová balení vyloženě v oblibě. Povečeřel jsem smaženou rybu s kukuřicí - není o mnoho dražší než brambory, tak proč si nedopřát. Je to docela dobrý recept, i když hrášek, který jsem k rybě jedl předtím, byl myslím ještě trochu lepší.